24.9 C
Brno
Pondělí, 27 května, 2024
DomůZahradaMšička maková

Mšička maková

Patří mezi významné škůdce zemědělských plodin, z nichž nejhlavnější jsou cukrová a krmná řepa, bob, mák, špenát, mangold, fazole a mnoho druhů plevelů z čeledi mrlíkovitých.

Mšička maková přezimuje ve formě vajíček většinou na brslenech v okolí lesů, případně na kalinách. V dubnu se líhnou takzvané zakladatelky, které představují základ mnohem většího počtu několika nepohlavních generací.

Na hostitelích
V květnu okřídlené jedince přelétají na letní hostitele, tedy i na zemědělské plodiny. Na nich pokračuje rychlé nepohlavní rozmnožování, což vede koncem května k velkému přírůstku populace mšic. V nepříznivých podmínkách nebo při velkém přemnožení mohou vznikat iv létě (v červnu) další okřídlené formy a nastává „sekundární přelet“ na sousední rostliny.

Na podzim pohlavní generace přelétá na plevele a dále se stěhuje zpět na zimní hostitele, kde klade oplodněná zimní vajíčka. Mšice svým sáním na listech hostitelských rostlin způsobují jejich kadeřnictví nebo stáčení a zaostávání růstu.
Na spodní straně listů lze nalézt 1,5 až 5 milimetrů dlouhé černé mšice. Vyskytují se každoročně na všech hostitelích, škody však nejsou vždy stejné a tím i hospodářsky významné.

Při silném napadení mohou snížit úrody do 30 procent. U cukrové řepy jsou ohroženy porosty zejména do fáze 10 listů. Protože přenášejí mnohé virové choroby, významná je zejména ochrana rozmnožitelských porostů.

Mšička maková, podobně jako ostatní druhy mšic, má v přírodě mnoho přirozených nepřátel. Je to hlavně beruška sedmitečková, parazitické blanokřídlové a larvy pestřic a zlatooček. Velký význam mají entomopatogenní houby, které významně omezují masové přemnožení.

Ochrana rostlin
Nepřímá ochrana spočívá v zajištění dobrého vývoje rostlin dobrou přípravou půdy, důkladnou setím a podle možností dřívějším termínem setí.

Je vhodné podporovat užitečné organismy záměrným ponecháním různorodé vegetace na okrajích polí, mezích a na loukách. V každém roce je však třeba počítat is chemickou ochranou povolenými insekticidy. Třeba vybírat selektivní působící přípravky určené speciálně proti mšicím a ty, které neničí přirozené nepřátele.

Dávku je třeba volit v nejnižší hranici dávkování, čímž se alespoň částečně zajistí vyrovnávací efekt vůči užitečným organismům. U cukrové řepy se ošetřuje při 2– a víceprocentním napadení, během sekundárního přeletu při 20–procentním napadení.
Při bobě pěstovaném na zrno se poprvé ošetřuje po ukončení jarního průletu a při 5– a víceprocentním napadení.

U máku a fazolí na zrno je hranicí pro ošetřování 5– a víceprocentní napadení.
Opakované ošetření jsou potřebné při opětovném nárůstu populace mšic. Množitelské porosty se obecně ošetřují při nižší hranici napadení a vícekrát, aby se minimalizoval přenos virových chorob.

Uvedená mšice maková už v letošním roce škody nenadělá. Nicméně pěstitele obilovin upozorňujeme, že teplý, suchý a dlouhý podzim přeje přenašečům viróz obilovin, takže se předpokládá potřeba ošetření proti mšicím v ohrožených lokalitách, případně alespoň okrajů porostů.

- Komerční sdělení -pr clanky

Nejnovější články